Přehrada, pomníčky

Přehrada Černá Nisa Bedřichov - nejvýše položená přehrada v Čechách

Vodní nádrž na Černé Nise 3 km severně od Bedřichova splynula za sto let své existence s okolní horskou přírodou. Čisté, patnáct metrů hluboké vody jsou v létě vyhledávány jako přírodní koupaliště, mimo jiné i naturisty.

Vodní nádrž Bedřichov (někdy nazývána přehrada na Černé Nise nebo Bedřichovská přehrada) postavená v letech 1902-1906 na stejnojmenném říčce, která pramení na úbočí Olivetské hory v nejvyšších partiích Jizerských hor, se nachází 3 km severně od Bedřichova a 13 km od Liberce. Jedná se o nejvýše položenou přehradu v Čechách, leží v nadmořské výšce 775 m.

Je jednou z pěti údolních přehrad zbudovaných v povodí Nisy po tragické povodni v červenci 1897 (evropský rekord v množství vodních srážek - 345 mm během 24 hodin). Patří k ní i přivaděč vody dlouhý cca 4,4 km s vodní komorou, vodní elektrárna Rudolfov a další přehrada s nádrží pro vyrovnávání odtoku a vodní elektrárna, atd. Projekt vyhotovil pro Vodní družstvo v Liberci profesor Dr. Ing. Otto Intze a Ing. Leppla. Přehrada Bedřichov slouží výhradně k zadržování povodňových průtoků.

Od podzimu 2013 zde naleznete procházkový chodník, který vede vede od hráze přehrady k přítoku Černé Nisy. Je bezbariérový, přístup na něj tak mají i lidé pohybující se na vozíku. Na trase se nacházejí dvě vyhlídková mola umožňující jedinečné pohledy na vodní hladinu a dvě zastavení obsahující informace o místních zajímavostech.

Přehrada je oblíbeným místem pro koupání a opalování bez plavek. 

Přehrada je díky svému položení a okolní krajině vyhledávaným místem pro turisty. V letním období poskytuje možnost klidného koupání, v zimě lze po její zamrzlé hladině jezdit na běžkách

Více informací naleznete zde: přehrada Černá Nisa Bedřichov nebo přehrada Bedřichov


Šámalova chata na Nové Louce 

Nová Louka má dějiny blízce spojené s Bedřichovem. Tam od konce 16. století pracovala sklářská huť, kterou v roce 1756 provozoval Johann Josef Kittel. Protože úspěšně prosperoval a práce bedřichovské huti nestačila krýt objednávky, vystavěl 2 km severně hlouběji v lesích sklárnu, kolem níž v následujících letech vznikla malá osada několika domů (zaměstnanců sklárny).

V hlubokých jizerských lesích byl k dispozici dostatek dřeva, nutného k zatápění ve sklářských pecích a k výrobě potaše - přísady do sklářské suroviny. V roce 1769 se Nová Louka dostala do rukou rodiny Riedelů, nejvýznamnějších sklářských podnikatelů v Jizerských horách. V polovině 19. století huť přestala kvůli stále nevýhodnějším ekonomickým podmínkám (nedostatek dřeva, nástup modernějších technologií při výrobě skla) pracovat. Sklárna a k ní přidružené budovy byly zbourány, stát zůstal pouze tzv. Panský dům, který byl panstvem (majiteli pozemků Nové Louky) přestavěn na lovecký zámeček.

Pravidelným hostem zde byl kancléř prezidenta Přemysl Šámal 

Později, ve 30. letech 20. století sloužil jako místo relaxace a odpočinku pro úředníky vlády Československé republiky, pravidelným hostem zde byl kancléř prezidenta Přemysl Šámal, podle kterého se dodnes zámečku říká Šámalova chata. Po roce 1989 byl objekt zrekonstruován a dnes slouží jako horský penzion a restaurace s vyhlášenou kuchyní a příjemnou, typicky horskou atmosférou. Nová Louka je výborným výchozím místem na lyžařské, cyklistické a pěší túry dále do Jizerských hor.


Křížová cesta na Vysokém hřebeni

Romantické místo skryté v lesích nad Bedřichovem vzniklo v roce 1878, kdy zde Josef Klamt, muž, jemuž patřil pozemek, na kterém zákoutí stojí, nechal postavit křížovou cestu. Přiměl ho k tomu místní farář, podle jehož slov se mu zlepšil zrak poté, co užíval vodu z pramene, kolem kterého Klamt nechal postavit kamennou studánku.

V těsné blízkosti vznikla křížová cesta a postupem času přibylo několik dalších staveb náboženského charakteru - kolem studánky kamenné místo s výklenkem a sochou panny Marie, v těsné blízkosti druhý modlitební prostor, celé místo pak bylo upraveno pro klidné chvíle meditace. V roce 1903 bylo vysvěceno a postupem času se stalo populárním cílem věřících i turistů. V jeho blízkosti vznikla horská bouda, známá jako Hašlerova chata, která svého času sloužila také jako rozhledna.

V současnosti na místě původní "Hašlerky" stojí moderní hotel. Poutní místo bylo po roce 1989 obnoveno a v roce 1996 bylo na místě původní křížové cesty instalováno nových dvanáct zastavení (autor Reinhold Hüttmann) a oltářní malba na plechu (autorka Libuše Rýdlová) v jednom z kamenných bloků.


Pomníčky v Jizerských horách 

Ojedinělým fenoménem Jizerek jsou pomníčky, rozeseté po celých horách. Ať už se jedná o vzpomínky na významnou událost, výročí, a nebo připomínají něčí tragický osud, všechny mají svůj příběh a připomínají nám události, které vytvářely historii Jizerských hor a lidí v nich žijících.

Podobné pomníčky lze najít prakticky na všech místech Čech, Moravy i Slezska, ty jizerskohorské jsou ale něčím zvláštní. Jejich zapomenuté příběhy jsou postupně obnovovány a s nimi i svět, které už známe jen z kolorovaných nebo černobílých fotografií a řádků švabachem tištěných kronik. Velkou zásluhu na jejich zmrtvýchvstání má spisovatel Miloslav Nevrlý, který ve své přelomové Knize o Jizerských horách oprášil zapomenuté stránky jizerskohorské historie a otevřel pro nás svět, který tiše dříme přímo vedle nás.

Na našich stránkách bychom Vás rádi odkázali na pomníčky v okolí Bedřichova (Pomník Herberta Johneho, Hiebelův kříž, Bokův pomníček, Klogertův kámen, Lichteneckerův kříž, Seibtova studánka, Stammelův kříž, Stumpeho kámen, Šámalův pomník).

V celých Jizerských horách jich ale najdete několik stovek, o velké většině z nich se můžete informovat na stránkách stovi.info/pomnicky